Ze sociologického hlediska je rodina skupina lidí, kteří jsou k sobě spjati manželstvím, příbuzenstvím nebo adopcí a podobnými právními svazky. Dále ji vědci rozdělují podle počtu lidí na rodinu základní (také nukleární), neboli rodiče + děti, a širší, zahrnující i babičky, dědečky, tetičky a ostatní široké příbuzenstvo. Dalším kritériem při dělení může být i naše postavení v ní, poté rozlišujeme rodinu orientační, do které se narodíme, a prokreační, kterou v dospělosti zakládáme. Přesná definice rodiny ovšem není popsána v žádné oficiální listině
V dnešní moderní době má rodina spoustu podob, dříve to tak ovšem nebývalo. Přibližně do počátku světové průmyslové revoluce, tedy do 19. století, byla společností uznávána takzvaná tradiční rodina ve složení otec, matka a děti, navíc s nimi většinou přebývali také prarodiče, sourozenci a další členové domácnosti, jako například děvečky a čeledíni. Takovéto složení lidí se ale dnes spíše pojmenovává jako domácnost, neboť hospodář měl k některým pokrevním členům rodiny přibližně stejný vztah jako k čeledi.
V současném světě tedy považujeme za rodinu nejen toto tradiční složení, ale rodinu může tvořit i rodič samoživitel s dětmi, neoddaný pár žijící takzvaně “na psí knížku” nebo i registrovaní partneři. Názory společnosti se vyvíjí, co by bylo dříve považováno za nemyslitelné je v dnešní době naprosto běžné. Jen ještě starší lidé mají zažitou původní podobu rodiny. Není tomu ale po celém světě, především v chudých oblastech zůstává model uznávané rodiny naprosto nezměněný.
V české republice se osobní a majetkové vztahy týkající se rodiny řídí takzvaným rodinným právem. Tento soubor právních norem můžeme najít v Občanském zákoníku české republiky z roku 2012 a dozvídáme se v něm nejen věci týkající se výchovy dětí, ale například i práva dědická.